Přeskočit na hlavní obsah

Skutrcesta: Turecko

Den 4-7: Turecko

den 7: Cesta Tureckem II

Blízká mešita nás ráno vytrestala :) Ve tři čtvrtě na pět se svolávalo k modlení a my vyskočili ze spacáků jak opaření, když nám začala vyhrávat svolávací melodie nad hlavou.  



Pak jsme už stejně nemohli spat, tak jsme se vydali na cestu brzy ráno. Dnes nás čekal zase dlouhý úsek, optimistická varianta byla 600km, což se nám podařilo splnit. Opět se potýkáme s přehřátím u Radka a opět po několika stovkách kilometrů. Znovu odvzdušňujem a nechápeme co je špatně, Radek u toho procvičuje svoje konverzační dovednosti v Tureckém jazyce :)


Navíc se začíná z Radkové Hondy ozývat takové jemné klepání, zatím ne tak výrazné, tak oba doufáme, že to s námi motor vydrží až do konce. Přece jen jsme cca ve třetině cesty a nejnáročnější úsek máme teprve před sebou. Radek mezitím nezahálí a na benzínce už vyhlíží za co by Hondu vyměnil. Tento model je prý fajn, nenudil by se při jízdě a hudba je krásná. Bohužel hraje jen jednu písničku pořád dokola :D


Večer dojíždíme do města Trabzon, kde jsme přes Booking vzali za 37 Euro nejlevnější ubytko, které je opravdu docela ekl, ale na druhou stranu nám zaparkovali skútry v chodbě a to se cení.. Protože jsme si už zvykli a víme do čeho jdeme, mešita hned vedle nám nevadí. Zítra hurá do Gruzie.

den 6: Cesta Tureckem

Ráno jsme vyjeli z Istanbulu a asi po 100km to konečně začalo vypadat, že jsme pryč z města. Opravdu síla. V průběhu dne najednou Radkova Honda zase byla v červeném s teplotou. Ale proč? Termostat byl venku a celý včerejšek všechno šlapalo na jedničku. Sáhnu na chladič a ten je studený. OK, tak odvzdušňujeme, za chvíli se podařilo, teplota spadla, jen nebylo možné dolít kapalinu, kvůli natlakovanému obvodu. Navečer jsme si dali jídlo na benzínce, kde byla i sprcha, což po 500 ujetých kilometrech pomohlo a vyrazili jsme hledat, kde postavit stan. Hned v první vesničce pár kilometrů od hlavní silnice jsme našli skupinku chlápků, asi radu strarších, tak Radek svojí tatarštinou hned domluvil ubytování, že si můžeme postavit stan na poli za vesnicí. 




Pak nás ještě provedli, ukazali nám okolí a kde se dá načepovat voda a vůbec to bylo docela fajn zakončení dne. Usínáme s dobrým pocitem, že fajn lidi jsou všude na světě a spíme prakticky pod mešitou.

den 5: Istanbul, simkarta

Ráno vyrážíme směr Istanbul s tím, že jako první koupíme někde tureckou simkartu, abychom měli mapu. To se ukázalo jako skoro neřešitelný problém, protože se simkama je v turecku docela potíž, musí být registrované na pas, ne všude je taky mají atd atd.. Prostě peklo. Začali jsme shánět v prvním měste za hranicemi a sehnali až v 5. obchodě Turkcell na předměstí Istanbulu a stejně byla aktivní až na druhý den navečer. Istanbul je obrovský, ale opravdu obrovský. Jedete 50km městem, protloukáte se zácpou a stále ještě po pár hodinách nejste v centru. Ubytko vyšlo dobře, akorát jsme sháněli extra parkování, ale to se taky povedlo. Navečer jsme oběhli centrum, uděali pár fotek a ve vyklimatizovaném pokoji si šli lehnout a připravit se na pořádnou porci kilometru druhý den.

den 4: Bulharsko - Turecko, výstřely z brokovnice

Dnes máme odpočinkový den. Ráno jsme si dali snídaňooběd u Deana a vyhodili z Radkového skútru termostat. Poté jsme vyrazili pohodovým tempem směr Turecko cca 150km s tím že přespíme před hranicemi. V posledním Bulharském městě jsme potkali fajn chlapečka a taky skupinku motorkářů s Polska, se kterými jsme dali pivo, pokecali a nakonec se domluvili na společném přespání. To bylo parádní, kousek za Tureckými hranicemi. 


Kluci nebyly žádný ořezávátka, procestovali toho spoustu, tak nám povykládali zážitky z cest. Pak za námi přišel i místní pasáček, který začal kolem půlnoci střílet pro zábavu z brokovnice. No sranda byla :)


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Thajsko na skútru

Koho neštve současné chladné počasí a fakt, že máme skútry uložené k zimnímu spánku a nemůžeme jezdit? Mně teda dost, a tak jsem se rozhodl, že si letošní zimu zpříjemním pořádným road tripem. A protože věřím, že fanoušky Scootlandu nejste, abyste se dívali na fotky někoho na dovolené, budou následující řádky zaměřené převážně na provoz a cestování několik tisíc km na malém skútru a né jako klasický cestopis, třeba někoho podobně postiženého jako já inspiruje a vydá se podobnou cestou.
Koncem listopadu toho po ČR moc najezdit nejde a když jsem se podíval na finanční možnosti a relativně bezproblémový průběh cesty, Thajsko vyšlo jako jednička. Podotýkám, že úplně sám jsem nikdy necestoval a když v ČR jezdím převážně na maxiskútrech, lákal mě návrat ke kořenům a jízda nejlépe na nějakých splašených trubkách. Začnu jsem tedy u rozpočtu, který asi bude dost lidí, kteří uvažují stejně, zajímat:
14,000,- letenka
2,000,- očkování (potřebujete minimálně žloutenku A a břišní tyfus). Co je ale …

J-Costa vs. Multivar

Rozhodli jsme se rozetnout spekulace o tom, jestli je variátor J-Costa lepší než Malossi Multivar. Odpověď není tak úplně jednoznačná! Máme tu pro Vás jako první v ČR srovnávací test:

MaxiskútrPrvní srovnání proběhlo na skútru Aprilia Sportcity 200 (motor Piaggio). Zde je graf z motorové brzdy:


Co na grafu ale neuvidíte je pružnost při jízdě, která je u obou variátorů v porovnání se sériovým na nesrovnatelně lepší úrovni. Ještě zajímavější než graf jsou ale hodnoty zrychlení v následující tabulce:

Odpověď na otázku: Je J-Costa lepší než multivar je u motoru Piaggio 200 jednoznačná:
J-Costa je jasný vítěz srovnávacího testu.

Skútr 50 ccmDruhý test proběhl na skútru Gilera Runner 50 (rok výroby 2007, najeto 7600km). Do testu jsme přidali v ČR příliš neobvyklý variátor Polini Speed Control. Všechny variátory byly srovnávány tak jak jsou dodány zákazníkům, tj. se sériovými válečky, bez dolaďování spojky a jakýchkoliv dalších úprav. Zde je graf z brzdy:


I z následující tabulky zrychlení vyplývá,…

Pancéřové brzdové hadičky na míru

Přinášíme Vám velice příjemnou novinku a to prodej pancéřových brzdových hadiček po jednom decimetru. Pancéřová brzdová hadice má teflonové jádro a nerezové opletení. Díky tomu má hadice menší rozpínavost. Páčka mnohem méně pruží, zároveň je brzda mnohem lépe (přesněji) ovladatelná. Hlavní předností je ovšem neomezená životnost hadice a vyšší spolehlivost brzdového systému.
Při výměně určitě oceníte i náš návod na výměnu brzdové kapaliny.

Návod na výrobu
Předem podotýkáme že takto "podomácku" vyrobené hadičky nejsou homologovány pro silniční provoz. A jsou určeny na závodní použití.
Pro složení hadičky není nutné žádné speciální nářadí, postačí to co máte běžně v garáži. Takže máte-li například originální hadici 126cm dlouhou zadejte si v eShopu 13 kusů hadice a bužírky (130cm)+ 2 kusy koncovek podle potřeby + 4kusy těsnících podložek.
Pokud máte poškozené originální šrouby doporučujeme je zakoupit také nové.

1. Uřízněte brzdovou hadici na požadovanou délku. Navlékněte bužírku na…